Naše (už s jistotou do první to ligy nepostupující) mužstvo vyrazilo k poslednímu zápasu letošní sezóny a to do vzdáleného Velkého Újezdu, kde mělo porovnat síly s pro změnu jistě sestupujícími místními borci. Účast futsalistů našeho týmu byla vskutku tristní, což se ovšem vzhledem k termínu – neděle v 10:30 - dalo čekat. Tudíž jsme k zápasu vyrazili jediným autem s pěti borci na palubě, přičemž už ve vozidle se dalo podle atmosféry a alkoholického oparu vytušit, že mnozí si vskutku protáhli předešlou sobotu. Nejmarkantnější byl tento handicap bezesporu u t.č. zastupujícího gólmana Dalibora, během cesty neustále naříkal a nemínil dokonce poslouchat ani skvělé Gipsy.cz v našem rádiu :?). Po nakoupení nutných nápojů (sic mnozí na tento druh občerstvení neustále zapomínají, ačkoliv den předtím chlastají) jsme nalezli i místní hřiště, kde se, bohužel, hrálo vedle na šotolinovém plácku.

K zápasu jsme tedy nastoupili v pěti, tedy v sestavě bez jediného střídajícího hráče. Ovšem náš zlobivý shooter Kukin si zařídil odvoz z OL a dorazil na místo, sic s malým zpožděním. Děkujeme Kuki !! Nutno podotknout, že soupeři se taktéž sešli v minimálním možném počtu.

Úvod zápasu byl velmi vlažný a to z obou stran. Domácí Čendos se zhruba v 10. minutě ujali vedení 1:0, přičemž náš gólman Dalibor vyběhl toliko kritizovaným způsobem „postavím se bokem“ :?). No nic, naštěstí to nebyl v ničem důležitý zápas.

Ovšem buldog Vráťa se s tímto stavem nehodlal smířit. Za cca 5 minut jsme předvedli klasický signál „Veka z Hluboček“ (z autu nahrával exhlubočský Čenas) a Vratja hlavou do šibenice nekompromisně srovnal skóre. Za dalších 5 minut jsme už šli do vedení. Veka, tentokráte v jiném provedení - Vratjův dlouhýýýýý aut a nekompromisní hlavička Kukina. Za stavu 1:2 pro BFC se šlo do šaten, respektive ke kraji hřiště.

O přestávce došlo ke změně v naší kleci – posty si vyměnili Dalibor a Čenas, který putoval do naší svatyně. Chvilku po přestávce ovšem místní sudí z lidu daroval domácím break v podobě nazapískaného 40cm autu (kdy se Vratja opravdu nasral – zřejmě počátek jeho famózního výkonu :,). Domácí break kupodivu proměnili a nasadili našemu gólmanovi z brankové čáry housle. Stav 2:2. Pak se ovšem rozjel exhlubočský brankostroj. Kuki po nevinně se tvářící akci zvýšil na 2:3. Vzápětí Vratja ukázal, že přes svou narůstající hmotnost ještě nezapomněl veškeré fotbalové finesy. Po zahraném rohu zpracoval zády k brance balón a k překvapení soupeřů i spoluhráčů nahrál Dalimu do uličky, ten drcnul Kukimu před poloprázdnou kysnu a tento shooter se nemýlil - zavěsil míč kulatý pod víko. Po dalších cca 2 minutách si Vratja v breaku (ano, čtete dobře, byl skutečně v breaku :,) narazil, tuším s Limošem, a k vlastnímu údivu nasadil housle vybíhajícímu brankáři. Když po dalších asi pěti minutách dal Vratja další, už třetí gól (hlavou z autu), dalo se tušit, že je zřejmě něco v nepořádku. Souhra okolností, mimořádné erekce na slunci, nemohoucnost soupeře, Daliborův alkoholový dech a naše plesnivé gólmanské rukavice – to vše zapříčinilo Vratjův velefamózní výkon, který se jen tak nebude opakovat :?). Soupeři sice ještě korigovali na 3:6, ovšem poslední slovo mělo opětovně naše mužstvo. V breaku Vratja – Kukin – Šimi se posledně jmenovaný konečně zapsal mezi střelce a to absolutně nepovedenou střelou (tzv. nepřímá střela šajtlholení) – gólman z Čendos dnes opravdu neměl den. Kukin sice Šimiho zjebal, proč mu nenahrál, ale snad bude Šimimu vzhledem ke vstřelenému gólu odpuštěno.

Účast: Dalibor, Vratja, Čenas, Limoš, Kukin, Šimi

Branky: Kukin 3, Vratja 3, Šimi

aneb fotodokumentace úplně prodrbaného zápasu :?)

- více ve fotogalerii

Vytvořena nová stránka FOTOGALERIE, kam bude mjistojistě umísťovat naše povedené fotečky. A už se na to náležitě tešíme, sic ještě malinko tápu při vytváření jednotlivých alb a galerií, ale to určite společně s Daliborem vychytáme. BFC OLÉ !! :)

fotogalerie

Po tragickém výkonu z minulého kola jsme mohli doma složit reparát a příležitost k tomu byla zcela ideální – do Topgal Arény totiž zavítal poslední celek soutěže z Uničova. V naší sestavě sice zely díry po stále ještě zraněném Bilasovi, vyloučeném Kukinovi a kariéru v BFC zakončivším Luďovi, do sestavy se ale naopak po delší odmlce vrátil lasička Bob a po dvou a půlleté odmlce i navrátilec z hostování v nejmenovaném celku z Britské metropole Šimeček. I Kučis tentokráte musel hlídat přehazování výhybek do Kovošrotu a tak se do klece poprvé letos postavil Daláč.
Mač se hrál jako předzápas vrcholu jarní části první ligy, zápasu mezi prvním a druhým celkem, tedy týmy domácích HDO a AT Olpran (v čele s naším bývalým špílmachrem Lupínem) a byl tedy hojně navštíven fanoušky lačnícími po shlédnutí šlágru ligy. A myslím, že je náš zápas, jako předkrm, musel docela zasytit… Hosté se sice představili coby celek plný docela slušných fotbalistů, ale po taktické stránce zcela propadli a našemu celku nekladli příliš velký odpor v cestě za vítězstvím. Do tříbrankového vedení nás v první půlce poslaly trefy Médi, Boba a Limoša, za hosty stanovil poločasový výsledek parádní bombou pod trám hostující špílmachr. Poté, co nám náskok o tři kusy vrátil na začátku druhé půlky opět Bob (dva góly, Bobe, to tu už dlouho nebylo…) po brejku s Limošem, se hostům podařilo podruhé a naposledy snížit na rozdíl dvou branek. Pak už ale úřadovali naši šutéři, k čemuž jim pomohlo i vyloučení nejlepšího hráče hostí za stavu 6:2, v tu dobu rozlíceného a řádně sprostého směrem k sudímu Staſkovi. A tak se po trefách Šimečka (to bude drahý čovoe!), Šopa, dvou Limoška a jedné vlastní, mohla naše družina radovat nakonec z vysoké výhry 9:2…
Jestli nám to bude fungovat i bez dvojice snajprů Kukin – Luďa ukáží až mače se silnějšími soupeři, ale jedno je jasné už teď – na hřišti byla cítit pohoda a klid….

Branky: Limo 3, Bob 2, Méďa, Šope, Šimec a vlastenec….
Sestava: Daláč – Méďa, Daava, Vratja, Bob, Šimec, Šope, Limoš